Mně ITnetwork změnil život. Díky němu jsem se vydal na cestu, která mě baví. Na začátku bylo asi nejtěžší si sednout a několik hodin věnovat čas učení. Také jsem se musel naučit myslet jinak. Pak už to šlo celkem snadno. Všechny potřebné informace byly pohromadě, a není problém, když neumíte anglicky. Dneska už pracuju jako programátor a k podkladům z ITnetworku se stále vracím.

V nejisté době jsem se rozhodl zažádat o rekvalifikaci a zajistit si tak kariéru v IT, kde je vždy dostatek inzerátů s nabídkami práce. Chtěl jsem spojit své zkušenosti grafika s programováním. Pracuji teď jako správce webu a mám spoustu plánů, takže materiály z kurzu ještě rozhodně využiji.

Pokud člověka současná práce nebaví, a dokonce ho snad i dusí, tak v IT je slušná šance, že bude pracovat s někým, kdo je fajn a normální. Samozřejmě jsou tady i lepší peníze a výhledově zde budou prostě lepší i nadále, oproti jiným oborům. IT přináší perspektivu a jistotu zaměstnání… Mně denně chodily emaily se stovkami volných pozic a práci jsem si našel asi do měsíce od ukončení kurzu.

Po rekvalifikaci jsem začal pracovat jako software tester… Když mi [na pohovoru] sdělili, kolik budu dostávat peněz, myslel jsem si, že si ze mě dělají srandu. Bylo to neuvěřitelné! To, co mi nabídli, bylo těžce nad moje očekávání… Díky rekvalifikaci v ITnetwork mám tedy nyní vidinu, že všechno bude lepší.

[Rekvalifikace v ITnetwork] mi pomohla najít mou vysněnou práci a jsem moc rád, že jsem se k této obrovské změně odhodlal… Již během studia jsem se začal dívat po různých inzerátech, takže se mi ještě před skončením kurzu podařilo najít práci programátora u nás na Vysočině. Pohovor byl moc fajn, a protože věděli, že jsem začátečník, tak mě ani příliš nezkoušeli. Jen chtěli zjistit, jaké mám zkušenosti a v čem umím programovat.

Po rekvalifikaci mě napadlo, že se zkusím ozvat svým starým klientům, kterým jsem kdysi spravoval webovky… Domluvili jsme se s manželkou, že půjdu na otcovskou a u toho budu rozjíždět svůj nový byznys jako OSVČ… Nedlouho na to jsem měl už na starost asi deset různých webů a další dva e-shopy. Navíc v PHP vyvíjím i aplikace pro firmy, které kdysi bývaly mými klienty… Kurz tedy rozhodně splnil má očekávání. Dřív jsem byl jen pouhý „klikač“, dnes už bych se mohl nazvat i junior programátorem.

Na kurzu se mi nejvíc líbila uvolněná atmosféra na školeních s lektory. Vůbec to nebylo jako ve škole, kde studenti jen sedí a profesor před nimi povídá. Lektoři nás neustále zapojovali a ptali se, jestli stíháme. Obzvlášť vydařené bylo školení HTML, výkon lektora byl na opravdu velmi profesionální úrovni. Rád bych také ještě jednou zmínil podporu mého koordinátora po celou dobu studia, která za mě byla na 110 %.

Práci jsem si hledal ještě při rekvalifikaci. Když jsem se začal cítit v jazyku a ve svých vědomostech jistější, ozval jsem se kamarádům z firmy Coalsoft v Letohradu, kteří zrovna hledali nového programátora. Chtěli si mě nejprve proklepnout, tak jsem dostal test. Překvapilo mě, jak dobrý pocit jsem z něj měl a kolik jsem toho věděl. Nakonec mě přijali a já jsem tedy do firmy ihned nastoupil. Bylo to trochu komplikované, protože jsem se zrovna učil na závěrečnou zkoušku, kterou jsem si kvůli tomu musel odložit. Vše jsem ale nakonec v pohodě zvládl… V kolektivu máme skvělé lidi, kteří mají svou práci rádi, dělají ji naplno a trávíme spolu volný čas i mimo pracovní aktivity.

Pracovala jsem jako vedoucí ve sklárně, pak ale přišel nějaký zlom, že už jsem asi s největší pravděpodobností vyhořela a práce už mě nebavila… Tak jsem si říkala, že bych mohla zkusit něco jiného… [Po kurzu] jsem rozesílala životopisy a závěrečný projekt, který byl v kurzu. Ten je podle mě tedy must-have. Těžko si totiž člověk bude shánět práci, když neukáže ani čárku… Odeslala jsem celkově asi 20 životopisů, pohovorů bylo 5, a ten pátý byl úspěšný.