Diskusia – Moja prvá práca v IT - ako na pohovor?
SpäťUpozorňujeme, že diskusie pod našimi online kurzami sú nemoderované a primárne slúžia na získavanie spätnej väzby pre budúce vylepšenie kurzov. Pre študentov našich rekvalifikačných kurzov ponúkame možnosť priameho kontaktu s lektormi a študijným referentom pre osobné konzultácie a podporu v rámci ich štúdia. Toto je exkluzívna služba, ktorá zaisťuje kvalitnú a cielenú pomoc v prípade akýchkoľvek otázok alebo projektov.
Pěkně napsáno, i když u mě těžko říct, jestli zde obsažené
informace ještě někdy využiju. Ale kdo ví - a jak už tady někdo napsal -
cesy Páně jsou nevyzpytatelné. Tuhle jsem si v aukci vydražil simulátor
pamětí EPROM na bsatlení se starými mikroprocesroy a při předávání
zboží z ruky do ruky od prodávajícího zaznělo: "Jé, vy víte k čemu se
to používá ? Nechcete u nás pracovat ?" 
CV jsem sice poslal a nějak se
pak zadrhla komunikace, ale to je teď fuk - chtěl tím jen říct, že fakt
nidky nevíte odkud vítr zafouká... 
Můžu přihodit mojí zkušenost, jakožto někoho, kdo neměl ambice a neznal prakticky nic... Před Vánoci jsem dospěl k názoru, že VŠ není nic pro mě (FI MUNI). Na Sylvestra jsem si přivodil úraz a byl jsem měsíc doma. Ten měsíc jsem kromě flákání a relaxování věnoval sepsání mého životopisu.
Životopis: Nebyl moc obsáhlý, vzhledem k tomu, že jsem neměl (a stále moc nemám) pracovní zkušenosti... Mohu pouze souhlasit, že každá blbost pomůže. Kupříkladu mi hodně zvedl body týdenní kurz sítí na VŠPJ, který byl sice "zadara," ale ani jsem z něj neměl žádné doložení, že něco umím. Další body jsem měl za brigádu v oboru, (s papím jsem jezdil tahat sítě, telefony a kamery) a zbytek jsem zaplácl snad vším, co jsem se ve škole vedené naším mizerným školstvím, s přihlédnutím na lenost mého mozku, naučil. (základy toho, základy tamtoho, AJ na úrovni mizerné).
Základní Příprava: Zopakoval jsem si maturitní otázky a myslel jsem si jak jsem hustej týpek, když jsem si něco zapamatoval. Nezdá se to, ale v tu chvíli v mezičasech je to další důležitá věc, pokud jste stejně jako já střední prospali, nebo proseděli u her a v hospodě.
Měsíc se nic nedělo a mě začaly docházet peníze. I přes to jsem si vybíral kam odpovím na inzerát a kam ne. Odpověděl jsem asi na každý desátý a nelituji toho. Odseparoval jsem všechny možné prodejny elektro, sklady, atp. ale zároveň jsem s mojí neznalostí AJ musel vypustit spousta hezkých nabídek. Za měsíc jsem odpověděl na 7-8 inzerátů v Brně. Pochopitelně jsem měl zadní vrátka v podobě brigády u papínka, ale nějak jsem cítil potřebu být soběstačný.
Po měsíci se začalo něco dít. Bylo to asi v půlce února. Začaly mi volat personalistky, což mě mile překvapilo. Začal jsem být zván na pohovory. Myslím že přípravu na pohovory přeskočím, klasika co je všude na netu... Běžné otázky atp.
Na prvním pohovoru mě potkal vstupní test znalostí, který byl prakticky (mám pocit že úplně) stejný jako ten, co jsme dostávali na SPŠ Jihlava. Tady dost pomohlo opakování maturitních otázek. Postoupil jsem do druhého kola....
Přímá konfrontace s personalistkou a nadřízeným: Tady se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Je důležité se nepo., a mluvit. Prodat se, jak tu bylo psáno. Bude to znít blbě, ale mě pomohlo cítit se namyšleně. Mluvil jsem s personalistkou a mým případným šéfem jako se sobě rovnými. Je ale zas je dobré vycítit, kdy je třeba ubrat. Na pohovory jsem chodil se vztyčenou hlavou, a o tahání optiky bývalou kanalizací jsem mluvil jako svého času Jobs o svých produktech. Nenechat se rozhodit je taky důležité.
První pohovor nevyšel, ale měl následovat další.
Zde jsem nepsal vstupní test a přímo jsem seděl zočivoči s
nadřízenými. Tady mě moje dočasně zvýšené sebevědomí zachránilo, a
dodnes jsem si jistý, že to bylo to jediné, co mě do mého současného
zaměstnání dostalo. Padla totiž velice zákeřná otázka. CO SI MYSLÍTE,
ŽE BUDE VAŠÍ NÁPNÍ PRÁCE? Ukázalo se, že jsem vůbec nepochopil inzerát
(zpětně si říkám jak jsem mohl být takový trotl.... ). Po té co mě přísedící
vyvevdli z omylu, jsem prostě a jednoduše řekl. No a co? Vylezl jsem ze
školy, mohu se ještě lecos naučit, a co jsem nezkusil, rád poznám.
Byl jsem si takřka jistý, že už se neozvou. Hned druhý den mi volala personalistka, že mě berou, a kdy mohu nastoupit. Od 1. března jsem tak nastoupil do práce, kterou jsem si, jakožto lenoch bez ambicí, ani nevysnil.
Aby bylo vidět jako moc jsem se sekl, chtěl jsem dělat kolem serverů a sítí, místo toho spravuju aplikace.
Nelituju mého záseku, práce mě baví, a myslím že se začínají
dostavovat i nějaké ambice...
Už mě to nebaví psát, tak se omlouvám že je to ke konci strohý...
EDIT
Musím se též přidat k ostatním. Velice zajímavý a poučný článek. V
mnoha ohledech pozoruji i své zkušenosti s pohovory s jediným rozdílem -
prošel jsem rovnou prvním kolem a nastoupil hned ten den kdy jsem na pohovor
dorazil Ve firmě pracuji
již přes 4 roky jsem spokojený a programování mě stále baví
Zobrazené 10 správy z 35.